Jejich přispěvatel totiž publikoval kratší studii o bezpečnosti aplikací, kde pomocí nástroje BlindElephant zjištoval procenta využívaných verzí aplikací a následně z nich vyvodil celkový podíl napadnutelných aplikací oproti všem nainstalovaným.

U phpBB (a nejen u něj, Drupal nebo phpMyAdmin byly také neprávem označené jako nebezpečné) bohužel nedotáhl svoji rešerši příliš daleko a udělal několik klíčových chyb:

• V phpBB 3.0.7 se objevila středně závažná chyba, která mohla přes RSS odkrýt obsah některých jinak nepřístupných příspěvků. Do dvou týdnů byla publikovaná oprava a podíl webů využívajících tuto verzi je reálně v řádu promilí. Opravnou verzi 3.0.7-PL1 do přehledu nezahrnul i přes to, že už byla dlouhou dobu před publikováním studie vydaná.
• Navíc poměrně neštastně označil všechny předcházející verze také jako nebezpečné, přestože u nich chyba vůbec neexistovala.
• A na závěr míchá dohromady phpBB2 a phpBB3, které nemají společný jediný řádek kódu.

phpBB má naopak velmi příznivý záznam o bezpečnostních chybách, Secunia za celou dobu existence phpBB3 zjistila 4 (čtyři!) chyby, z toho 3 málo závažné. Žádní z nich neměla za následek kompromitaci údajů nebo nabourání se do kteréhokoliv fóra. Přestože Qualys nakonec publikovala opravnou zprávu, souhrny z první již bohužel putují po internetu bez kontroly.

Kontrolovat bezpečnosti webových aplikací a upozornit je na jejich chyby je určitě přínosné. Motat dohromady nesouvisející fakta, neověřit si své informace a publikovat je takto oficiálně už bohužel není. Nakonec srovnání výsledků před opravou a po opravě:

A přeci jenom ani po opravě se nedokázal vyhnout chybám. Předpokládá, že verze phpBB 2.0.x jsou zasaženou stejnou chybou, přitom mají úplně jiný kód.

a:after {
  content: " (" attr(href) ") ";
  font-size: 90%;
}

Nyní se za každým odkazem zobrazí v závorkach URL, kam odkaz vede. Pokud má někdo vytištěnou stránku, má jednoduchý způsob jak zjistit, co se skrývá pod jednotlivými odkazy. Je dobrý nápad tuto definici omezit pouze na obsahové části stránky, aby se nevložili URL odkazů, které nechcete (e.g. navigace).

Toto řešení funguje ve všech prohlížečích kromě IE 6 a IE 7 (osmá verze už :after selektor podporuje).

Zapomněli jsme ale na jednu drobnost, a to pokud jsou odkazy relativní k doméně. Je dobrým nápadem pro takové odkazy předsadit URL, aby se v tiskové verzi zobrazila plnohodnotná adresa:

a[href^="/"]:after {
	content: " (http://www.ameeck.net" attr(href) ") ";
	font-size: 90%;
}

Většina prezentací by si zasloužila hodiny dvě. U Davida Grudla by mi přišla přednáška prázdná. Na to, jak vytvořit v Nette autocomplete by se mohl udělat stránkový tutorial. Chtělo by se to spíše zaměřit na konkrétnější a zajímavější věci.

Až na výjimky vypadali přednášející připraveně, někde mohl být projev plynulejší nebo přednáška mohla být lépe strukturovaná. Honza Král povídající o NoSQL by mohl začátek prezentace udělat přehlednější, byl určen lidem, co neznají základní pojmy u databází a právě pro ty to mohlo být špatně srozumitelné.

Je mi dost líto, že jsem nestihl přednášku D. Steigerwalda o objektech v JavaScriptu, ohlasy u oběda byly docela pozitivní. Pro mě nejpřínosnější byly příklady z praxe od Jirky Knesla, zvlášť co se komunikace týče. Zároveň mě přesvědčil, abych důkladněji se věnoval testům u svých aplikací.

Celkově mi příšlo IDF jako výcuc, který mohl mít na třídenní přednáškovou konferenci se skvělým obsahem. Příště by to chtělo stejnou či lepší úroveň přednášejících, delší a hlubší příspěvky, klidně více specializované. Přednášky by měly konceptuálně navazovat, systém “od všecho trochu” mi přijde trochu nešťastný. Vyhozených (studentských) šest stovek to ale nebylo.

Místo benefitů si sám naložím se svým platem

Místo hybridního systému odměn s benefity bych vždy preferoval stálý (či proměnný plat), který bych dostal celým obnosem, řádně zdanil a sám se rozhodl, jak ho použiju. Nejsme snad v Rusku, abychom dostávali stravenky, protože se nedají propít, umíme si sami zvolit naše potřeby, které nám nejvíce vyhovují. V menších firmách mohou některé benefity fungovat jako motivační a odměňovací program, který opravdu dá člověku benefit nad rámec jeho běžného platu, u velkých společností, které většinou zaštítují zrovna stávkující odbory, si ale berou peníze na benefity opět z položky platů v rozpočtu.

Souhlasím s několika mála prostředky, jako jsou příspěvky na penzi či na spoření, které budou jednou z věcí, která nás za 50 let zachrání od státního bankrotu, s režijkama nebo stravenkama už je to u mě bledší. Hra na panem et circences se dá chvíli hrát, rozhodně se mnoha lidem člověk zavděčí, z dlouhodobého hlediska je to ale naprostá šílenost.

Stávkujeme i za ostatní zaměstnance

Podle Fojtíka spustí “stávku se solidárnosti”. No to mě po…těš. Kdo se vás o to prosil? Jakým právem mluvíte za ostatní? Kdo vás k tomu zmocnil? Pokud někdo s vámi bude souhlasit, ať si se svými odbory taky táhne do ulic, neházejte ale špínu i na něj.

Vzhledem k tomu, že se běžně ve svém životě potkávám se svými přáteli a známými, mohu Vám říci, že většina firem, ve kterých jsou zaměstnáni, jim benefity (stravování, lázně atd.) poskytuje.

Někdo, kdo bere jako reprezentativní vzorek své známé a kamarády rozhodně ztrácí soudnost v projevu svých názorů. Ať si každý řiká co chce, některé si i rád poslechnu, jiné budu ignorovat, vydávat názor svůj za názor ostatních je ale nechutný.

Stávka by neměla být “bežný postup”

Stávka je poslední možnost, kterou odborobé svazy k vynucení svých požadavků mají. Jako taková by se měla používat s extrémní opatrností a mělo by se zvážit, jestli je opravdu nutná.

Vážená paní, vážím si profese, ve které pracujete a chápu, že péče o zdraví a životy pacientů nedovolí stávku provést tak, aby ohrozila jejich životy (přestat pracovat), to však neznamená, že v jiných profesích právo zastavit práci zcela legálně lze, což je zcela běžný postup.

V tomto tvrzení se Fojtík snaží naznačit, že je naprosto morální a v pořádku omezit možnost pohybu a práce ostatním lidem, protože jedna skupina obyvatel nesouhlasí s poměrně banální změnou v zákoně. Zákonné to možná je, přesto by se měl dvakrát zastavit než stávku nazve běžným postupem.

Nějak mě ta celá aféra rozhorčila, až jsem se panu Fojtíkovi rozhodl napsat mail, publikuju ho i zde:

Dobrý den,

přečetl jsem si váš on-line rozhovor na serveru Aktuálně.cz: http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/prace/clanek.phtml?id=661683&online

Rád bych se vás zeptal na několik věcí, které se týkají odpovědí z rozhovoru.

Co mě nejvíce zarazilo je vaše přesvědčení, že zastupujete i zaměstnance z jiných sektorů. Co vás k takovému názoru vede? V rozhovoru jste se mnohokrát oháněl demokracií, vystupovat za ostatní občany bez jejich souhlasů mi přijde jako čin, který jde právě proti principům, které s sebou demokracie nese. Zapojit se do stávky je právo každého zaměstanance v odborech, ať tak ale učiní ze svého osobního rozhodnutí. Těmito lidmi pak můžete svůj záměr zaštiťovat, ostatními ne.

Druhá zásadní věc je význam stávky v občanském prostředí. Stávka je poslední možností odborů a zaměstnanců jak projevit svůj nesouhlas a vynutit si změnu v zákoně. Chápal bych rozhořčenost při případném radikálním rozhodnutí benefity odejmout (třeba i se zvýšením platu a ponechaní rozhodnutí jak naložit se svými prostředky lidem). Přes poměrně usilovné snažení jsem nikde nenašel pádnou argumentaci, která by přesvědčivě vylíčila, čím je současný spor tak zásadní pro zaměstnance. Zneužitím prostředku stávky se akorát znevažuje její síla a význam.

S pozdravem,

Vojtěch Vondra

Resumé

Írán je v dnešní mezinárodní situaci významným bodem konfliktu, který ovlivňuje všechny části světa. Dnešní mocnosti jsou bezradné, jak omezit další pokrok v íránském jaderném programu, který by mohl vést k sestrojení atomové bomby.

Uplatňovány jsou nejrůznější sankce a omezení, které ve všech případech nemají rozhodující význam. Navíc je tlak jednotlivých zemí nejednotný z důvodu ekonomických a politických zájmů zemí, které mají možnost se aktivně zapojit svoji vahou do mezinárodního dění.

Práce poskytuje shrnutí západních zájmů, potenciálních íránských hrozeb a současný přístup zainteresovaných stran.


Seminární práce v PDF

Newslettery

V newsletterech vidím jednu z největších slabin tuzemského online marketingu. Přes pravidelné zasílání novinek, zpráv a sdělení se dá udržet spousta věrných zákazníků a rozšířit povědomí o značce. Hezký checklist sepsal Vladislav Bureš na MadCow. Zkuste si vytáhnout ze schránky posledních pět mailů co jste dostali a pochybuju, že by jediný z nich splnil byť desetinu bodů, které se týkají prezentace zákazníkovi.

Není důvod se bát HTML mailů, pokud mají dobře vytvořený plaintextový failover. Perfektně vyladěné newslettery má například obchod s tričkami Threadless. Ode mě si přes ně sehnal už několik objednávek. Hezky a jednoduše zpracované zprávy má třeba Zend. Poměrně snadno mě dostal na některé části svého webu, které bych jinak neobjevil.

Technická podpora

Ohledně technické podpory je to občas k pláči. Nedávno se například ukázal Banán po útocích na své servery. Místo seriózního jednání poskytuje mlhavé informace a mizerně komunikuje se zákazníky. Naopak skvělého přístupu se mi dostalo od Slicehostu zrovna nedávno. Z nějakého důvodu jim spadl server a ihned mi poslali mail, že mi museli restartovat VPS s omluvou. Jakmile byla hned nová informace, dali mi ihned vědet. Měl jsem nějaké doplňující dotazy a odpovědi se mi dostalo do 5 minut, což při mé rozlítanosti je nedocenitelné.

V komunikaci s podporou jde hlavně o rychlost reakce a úroveň a kvalitu poskytovaných odpovedí; tyto kritéria by snad automaticky měli splňovat všechny technické i netechnické služby.

Potvrzovací e-maily

Znáte to, objednáte si produkt a přijde vám třířádkový suchý mail se sdělením. “Úspěšně jste si objednali”. Yuhů! Jaký jsem to ale šikovný, že jsem úspěšně zvládnul takový úkon. Co kdybyste mi příště poslali odkaz na sledování průběhu objednávky, nabídli další produkty, poslali mi něco zajímavého, nabídli instrukce jak vás kontaktovat, jak reklamovat, etc. etc.

Závěrem

Přijde mi škoda, že se podobné věci nevyužívají tak jak by mohli a nemají užitek pro majitele obchodů na internetu. Kromě zlepšení komunikační kultury je to zajímavé i s marketingového hlediska.

Nyní právě navrhujeme těla zpráv pro naší novou službu pro sledování konkurence a statistik Genetext, zkusím se v blízké budoucnosti podělit o naše výtvory a zkušenosti při jejich vytváření.

There have been a few very interesting ideas that came up in the discussion of the new product. One of them was the separation of core features and moving them to a pluggable level. The main positive effect of this measure I see is that the already feature-filled interface can be simplified on each installation giving administrators an option to opt-out from using some of phpBB’s features and not bloating their board with them.

Most of the features that users will suggest and have suggested in similar experiments before were basically adding up of new features that would be useful for only a limited amount of users. Such features and add-ons should be provided in form of modifications, which allow every administrator to customize his board. The phpBB development team on the other hand should provide an intuitive and working modification interface, which would easily allow users to add such modifications.

If I return to the example of the current discussion about phpBB4, in my opinion, the discussion should be led about key structural and feature concepts. Feature themselves should be kept to a minimum. To bring up a topic and proposal that will be implemented, it is necessary to provide a well thought through concept. This means thinking about the target audience, the effect on the board as whole, maintainability and usability. It certainly is not about getting a long list of users to support your idea.

Více na http://blog.genetext.cz

Co to umí?

Držet web váš i vaší konkurence pod drobnohledem a poskynout vám úplný přehled všech statistik týkajících se marketingu a SEO. Je vám nápomocný v PPC kampaňích a optimalizaci vašich stránek. Dokáže vám ukázat slabá místa vašich stránek a navrhnout změny pro zvýšení efektivity online marketingu.

* Sledování pozic a ranků webu
* Pravidelné reporty e-mailem
* Analýza zdrojového kódu vašich stránek
* Všechny tyto funkce dostupné i pro konkurenční weby
* a další…

Kde najdete informace?

Novinky z vývoje, nové screenshoty, plány a termíny vydání, plánované ceníky a další informace týkající se Genetextu najdete na blogu: http://blog.genetext.cz

Kdy to spustíme?

Začátkem února otevřeme registraci a objednávku služeb.

Šel jsem si koupit včera oříšky do Alberta, byl jsem dlouho doma a chtěl jsem se provětrat. Ve frontě bylo spoustu druhů lidí, hezký byl ale rozdíl mezi dvěma přede mnou. Nejdřív se tam protloukla starší paní, seřvala prodavačku, že jí nedala papírovou tašku za frontu (že si to prý i poznamenala, které pokladny byly otevřeny), zaplatila, prohodila stručné “děkuji” a odešla. Za ní stál chlap, tak třicet. Drobný nákup, pro mužskýho tak na dva dny. Mile pozdravil, choval se slušně. Když se loučil, řekl něco úplně běžného – “hezké svátky”. Řekl to ale upřímně, prodavačka zvedla pohled a poděkovala. Neřekla ale “děkujeme, přijďte zas”, poděkovala za sebe a usmála se. Drobnost řikal jsem si, ale zvedla na celý večer náladu i mně.

—

Předevčírem se mi k ránu zdal takový divný sen. Seděl jsem v posloucharně někde kdesi se spoustou lidí, studenty vetšinou. Některé z nich jsem znal. Najednou zničeho nic zazvonilo a všichni se začali řítit ven. Jenomže okny. Samovolně jsem se rozběhl s nimi a nad římsou jsem se zastavil a ptal se sám sebe co to dělám. Celé dopoledne jsem si pak snažil vybavit za co mě to hlava trestá, to jsem se choval někde jak ovce? Snad jenom lidi kolem mě blbnou.

—

Dneska jsem potkal kamaráda v knihkupectví na náměstí republiky, a ptá se co dělám. Co asi, řikám si v hlavě. Plácnu, že hledám dárky. A kamarád se ptá: “A jsou tou nějaký?”. Smál jsem se celé odpoledne.

—

Vánoce jsou skvělá záminka být se svými blízkými, sousedy i kolegy, udělejte to, celý rok se míjíme, zkuste je jednou pozdravit tak, že si toho i všimnou a usmějí se také.

Bohužel nic z těchto věcí dnes neplatí. Poslední měsíce jsou ve znamení rozkladu, kde padá jedna hranice za druhou. Toskánskou aféru bych přežil, do jisté míry to bylo i přemedializované. Co už ale nešlo delší dobu snést byl Mirek Topolánek, který se vrátil ke své tradiční arogantní politice “Na vás mi nezáleží”. Jeho odchod z PS chápu jako protestní akci, která ale z dlouhodobějšího hlediska byla velmi špatně načasovaná. Zvolení Béma a Jančíka do čela nejsilnější organizace ODS už je taková jenom poslední kapka.

Hodně me dráždila už volební kampaň. Chápu, že byla strategie nechat se ČSSD vystřílet několik měsíců před volbami a pak příjit s reklamní kampaní. Svědčí to ale o dvou poměrně akutních problémech ODS – první je naprostá ideová vyprázdněnost, druhá je absence jakékoliv morální či alespoň politické autority v čele strany. ODS v dnešní době de facto nemá politický program. Ten se pohybuje s odhadem toho, co chce většina voličů, a to i těch, kteří rozhodně s ODS nesympatizují. “Životní prostřědí? Ale jistě, to je přece naše dlouhodobé téma.”, podobných nových témat má hodně a vždycky se objeví to, o čem se zrovna na veřejnosti mluví.

Kdyby měla strana silnou vůdčí osobnost nebo alespoň schopné lidi ve vedení, tohle by se nemělo stát. ODS byla pro mnohé lidi způsob, jak podpořit své ideály svobodného státu, kde bude dán důraz na individuální rozvoj a soutěživé prostředí. Jediné volební téma “Máme řešení” podobné lidi rozhodně neuspokojí.

Je potřeba, aby se vedení ujal někdo s podporou uvnitř strany, nezpochybnitelnou minulostí (aby nedopadl jako Řapková nebo jiní) a hlavně někdo, kdo bude mít představu o tom, kam chce stranu vést. Je potřeba si zvolit nějaké pevné zásady a začít od sebe. Sliby kulturního politického prostředí a průhledného hospodaření už byly mnohokrát. Co takhle to zkusit ještě jednou a pořádně? Je potřeba mít způsob jak se zbavit členů, kteří poškozují pověst strany. Není možné tolerovat nekonečné vymlouvání se a doufání v to, že aféry odeznějí. Hrát fŕovou hru – jakmile někdo padne v podezření a akorát ubližuje celku, měl by nabídnout svoji rezignaci. S možností se v budoucnu vrátit, pokud očístí své jméno. Ano, mnoho členů by muselo okamžite opustit řady ODS, bylo by to ale pro dobro všech.

Proč konečne nestanovit pevné meze státním zakázkám a lobbingu? Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že tyto záležitosti jsou podchytitelné. Proč se nesoustředit na tradiční témata a vycházet z nich? Pokud půjde celá strane tam či onam, přežiju to, i když s tím nebudu souhlasit. Co mi ale opravdu vadí je takové plíživé popolézání do všech stran bez většího smyslu.

Tohle jsem nepsal ani s nějakou představou o tom, jak by měl příspěvek vypadat. Poperte se s tím jako s nějakou spoustou názorů v pár odstavcích.